14.10.2014 19:31

 

OTTA: KOMUNITNÍ BYDLENÍ (A DOBRÉ SOUSEDSTVÍ)

27. 11. 2014, 17 h, Česká komora architektů (Josefská 34/6, Praha 1)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Další debatní setkání v rámci cyklu OTTA (Otevřený Think Tank Architektů) se bude věnovat tématu komunitního bydlení. Zájem o tuto problematiku zvolna roste i u nás, ačkoliv jsme dosud citelně poznamenáni dlouhou érou nesvobody. Nový význam zároveň získává i tzv. „dobré sousedství“.

 

Dobré sousedské vztahy, které reflektují jednu ze základních lidských potřeb po bližším po společenském kontaktu, napomáhají vytvářet přívětivé a bezpečné prostředí, se kterým se obyvatelé mohou snadno identifikovat a chovají se k němu a v něm jako ve svém domově. Proto, aby mohlo vzniknout fungující (dobré) sousedství, lidé nejenom žijí vedle sebe na jednom místě, ale sdílí i společné zájmy. Těmi mohou být např. efektivní využívání času a prostředků, vzájemná výpomoc s hlídáním dětí, ekologicky šetrný způsob života nebo důstojně prožité stáří – tedy zájmy, které lze v individuální rovině, bez (efektivní) spolupráce s ostatními lidmi, stěží naplnit.

Různé druhy komunitního bydlení zahrnují různou míru sdílení a jeho forem. V cíleně navrženém komunitním bydlení se sociální struktura mezilidských vztahů mnohdy odráží ve fyzické struktuře dispozičního řešení. Na jedné straně existuje komunitní s minimální mírou sdílení (komunita sdílí méně podstatné prostory, jako např. společnou zahradu nebo klubovnu). Středně intenzivní míru sdílení představuje tzv. cohousing, který debata přestaví podrobněji (komunita má k dispozici podstatné a rozsáhlé společné prostory, např. společné kuchyně, jídelny, obytné místnosti – to vše při zachování autonomních soukromých bytových jednotek). Nejintezivnější míra sdílení je již velmi specifická (obyvatelé mohou sdílet téměř vše a soukromé bytové jednotky jsou rozložené na jednotlivé místnosti). Ani v jednom z případů se v žádné evropské zemi nejedná o majoritní formu bydlení. V ČR zatím funguje velmi malé množství komunit a např. cohousing nebyl dosud dokončen žádný, přestože je v zahraničí hodnocen jako jeden z nejudržtelnějších druhů komunitního bydlení.

 

V rámci debaty představíme podrobněji jednotlivé druhy komunitního bydlení, včetně praktických zkušeností lidí, kteří v komunitním bydlení žijí nebo žili, nebo výsledků rešerší a teoretických výzkumů z různých oborů.

 Můžeme společně diskutovat o tom, proč v ČR zatím neexistuje žádný cohousing (ani cohousing pro seniory), zda má v našich podmínkách tento způsob bydlení potenciál, a jakým způsobem by bylo možné jej podpořit.

 

Diskutované okruhy:

• Komunitní bydlení - záměrně budované dobré sousedství
• Svépomoc, společná práce, nezávislost, vzájemná výpomoc
• Architektonicko-urbanistické charakteristiky a dispoziční řešení
• Zahraniční příklady
• Komunitní bydlení v ČR (současný stav i praktické zkušenosti)
• Historie komunitního a kolektivního bydlení
• Cohousing CZ, z. s.,  představení spolku, jeho poslání a činnosti
• Komunitní bydlení pro seniory
• Sociální bydlení
• Podpora komunitního bydlení stran státní správy a samosprávy